Černočerná zem, ale už se na ní pěkně vyjímá nožka a vyšívalo se to moc pěkně. Budu pokračovat doleva, ať tu zem už mám z krku.
Už jsem za polovinou! Hotovo 52%.

Horní mrak předposledního slupce čtverců je hotový. Šlo to nějak podezřele rychle, ale to bude tím, že šedý mrak nebyl tak rozsypaný. A taky jsem na to měla čas.

Kousek jasného světlého nebe. I když se jeví jako žlutavá plocha, obsahuje nejméně osm barev. Vyšívalo se to hezky. Jasné světlé barvy se vždycky vyšívají hezky, je v nich jakási radost.

Už je tam konečně trochu něco vidět. Ruka rozhazující květiny. A nebe. Co dodat? Jedeme dál nahoru až do nebes.

Další kousek hotový. Už je to zajímavější, už je cosi vidět. Třeba ruka, která drží kytici. A rýsuje se druhá, která rozhazuje květy. Moc se těším na další krok ke zobrazení hojnosti a rozdávání krásy.

Hurá, okrajové čtverce se skálou jsou hotové, k nudné skále se už nemusím vracet. Zaujaly mě však mraky vedle skály a hodně mě bavily. Budu se dále věnpvat jim, dokud mě to drží a baví.

Dokončený další kousek – předposlední postranní „čtverec“ či spíše zúžený obdélník o velikosti 1.500 křížků. Šlo to rychle, protože jsem v předchozím čtverci hodně přetahovala, čili vyšívala hodně za hranici čtverce, co mi bubínek dovolil.

Dnes jsem dokončila další okrajový „čtverec“ se skálou. Je to jenom skála s pár kytkama. Každý kousek dobrý. Strašně se těším, až budu moci skočit dolů a pracovat na postavě, to mě žene kupředu.